Lu Jindrák Skřivánková

Protože se blíží Den matek, rozhodli jsme se pro vás připravit sérii editoriálů s našimi zákaznicemi. Každou jsme navštívili, vyfotili a zeptali jsme se, co pro ni znamená být maminkou. Tyto příběhy jsou pomyslným oknem do života dalších žen, inspirací, jak zvládat těžké chvíle a nebo jak se radovat z maličkostí. Ať jsou pro vás povzbuzením.

První návštěva byla u Lu Jindrák Skřivánkové – matky, malířky, manželky, multimediální umělkyně, cestovatelky a sportovkyně. Slovy, kterými se Lu sama popisuje. Lu má se svým manželem Alexem dvě dcery – Josefínu a Loisu. Při návštěvě jsme žasli nad dětskou představivostí a energií, kterou v sobě tahle rodina má. Lu jsme se zeptali, jak zvládá zkombinovat mateřství se svým povoláním, jaká období pro ni byla nejtěžší nebo co by poradila sama sobě, když byla ještě v očekávání.

Lu práci si brzy budete moci prohlédnout v našem butiku 😉

1. Co pro tebe znamená být maminkou?

Je to skvělý pocit, dát život novým osobnostem. Děti jsou úžasné, pomáhají nám rodičům růst, strašně dobře nám nastavují zrcadlo. A my zase máme možnost vrátit se zpět do způsobu vnímání věcí, když jsme my sami byli děti. Jsou pozorné, všímavé a mají velmi často radost a jsou nesmírně kreativní a reagují zcela autenticky a upřímně. 

2. Jak se propojuje tvoje zkušenost být maminkou a zároveň umělkyní? Jak to ovlivňuje Josefínu a Loisu?

Je to někdy náročné v tom, že my umělci jsme někdy neukotvení, dost často v zamyšlení nad obrazy, které nosíme v hlavě. A tak se snažím doma dát práci stranou, abych je vnímala a byla s nimi přítomná. Holky zajímá, co maluju a někdy se mnou do ateliéru chodí taky malovat. Baví je to a já zase žasnu, jak moc dobře intuitivně malují! Často jejich obrazy připomínají díla těch nejznámějších světových malířů, což se děje často u dětí mezi 2,5-6 lety. V jejich malířských gestech a zkratkách, jak zachycují svět, je obrovská síla a dovednost. Často se jich ptám, jak nějakou věc na plátně udělaly, abych se od nich něco naučila. 🙂

3. Jak trávíš volný čas s holkama? Co s tebou milují dělat?

Často se honíme po bytě a ječíme, tančíme na hudbu, hrajeme pantomimu a jezdíme na kole nebo malujeme. 

4. Hodně cestujete obytňákem… Co je nejlepší na cestování s dětmi a naopak nejtěžší?

Nejlepší je to jejich nadšení z přírody, z květin, zvířat,  z hvězd. A jídla na pikniku, to milují! Nejtěžší je pořádně je ve tmě umýt studenou vodou z kanystru :-))

5. Obraz, co máte v jídelně, jaký je jeho příběh a co pro Tebe znamená?

Tento obraz namalovala Loisa před Vánocemi. Naší jídelně dal nádherný pocit hřejivého útulna. Často se na něj dívám a obdivuju její automatickou kresbu. Je tam zakompovaný příběh modré ryby, žraloka a útesů a oceánu.

6. Kdy ses v roli maminky cítila hrdě?

Vždycky, když se na ně podívám. Jak jsou roztomilé, vtipné… Když hrají na klavír nebo nad způsobem, jakým přemýšlí…

7. Jaké období rodičovství pro Tebe bylo nejtěžší?

Nejtěžší na rodičovství je pro mě mezi ně dělit pozornost spravedlivě a věnovat se každé stoprocentně. Z nějakého důvodu je to pro ně strašně důležité, aby vše bylo fér. Jenže, když jsou pořád spolu a intenzivně se dožadují pozornosti, je těžké se rozdvojit :-))

Těžké období bylo taky, když byly obě miminka a ještě se neuměly tolik projevovat a už tehdy vyžadovaly hodně péče. 

Teď s nimi prožívám zatím nejkrásnější období! Zvlášť v covidové karanténě, kdy se jim hezky prodloužilo dětství v rodinném kruhu. Jsme pořád spolu a cítím, že jsou za to obrovsky rády.

8. Co děláš, když jsi na dně?

Když jsem na dně, dám si kafe. Pak zavolám kamarádce, a pak si jdu zaběhat. Nadýchat se vzduchu. Nakonec si řeknu, že to přejde… vždycky všechno přejde. Černé mraky se objevují, ale nad nimi je pořád modrá obloha, akorát ji zrovna v ten moment vůbec nevidím. Ale je tam. Pořád. A to mě uklidní.

9. Co bys poradila sama sobě, když jsi byla v očekávání?

Poradila bych si, abych se naučila odpočívat a nechala se, aby se o mě někdo hezky staral a já se za to necítila provinile.

10. Co na roli maminky miluješ? Jaký vztah máš se svou maminkou?

Fakt, že tou maminkou jsem. Jsem pro svoje dcery jeden ze dvou nejdůležitějších lidí na světě. Teď to tak je. Až budou větší, tak to jistě bude jinak. 🙂 

Se svou maminkou vycházím dobře, bydlí, ale 400 km daleko. Moc často se tedy nevidíme, ale voláme si. Jsem jí nesmírně vděčná, že mě podporovala a směřovala k tomu, že jsem se stala malířkou. Taky jsem ráda, že se mi nikdy v dospělém životě nevměšovala do věcí a nechala mě je dělat tak, jak já chci. Tím jsem se hodně naučila.

11. Máš náušnice z dílny 27jewelry, jaký je za nimi příběh a co pro tebe znamenají? Kdy sis je vzala poprvé na sebe?

Poprvé jsem si je vzala s kamarádkami na drink 🙂
Cítila jsem, že je správný čas na šperk. Bude mi za dva roky čtyřicet a to mi přišlo jako dobré rozhodnutí mít u sebe pár krásných náušnic.

12. Jakou roli hrají ve Tvém životě šperky? Jak je nosíš a jaký k nim máš vztah?

Šperky jsou rituální předměty. Jsou pro mě důležité. Každý šperk má pro mě symboliku buďto příběhu, který se k němu váže, nebo mi nosí štěstí, chrání mě a nebo zkrášlují.

13. Máš nějaký šperk spojený s mateřstvím?

Jeden takový jsem měla. Dostala jsem od manžela zlaté jmelí na červeném hedvábí od Janji Prokič. Ten mi připomínal čas mateřství hodně. Šperk se mi ale ztratil, doteď mě to mrzí. Celkově v těhotenství a období po porodu jsem ztratila nejvíce darovaných šperků. Pak už jsem měla strach šperk dostat a radši jsem si je koupila sama. Teď už se to změnilo, už se nebojím.

14. Umíš obdarovat sama sebe? Čím jsi se obdarovala a čím by ses ještě chtěla
obdarovat?

Dlouho jsem to neuměla, ale teď se to učím. Tento rok to dělám docela dost. Mám pocit, že si to zasloužím:-))) Obdarovala jsem se šperky, oblečením, masáží, kosmetikou a časem pro sebe.

Lu Jindrák Skřivánková 

Absolventka ateliéru Michaela Rittsteina na pražské AVU (2009), malířka  Lucie Jindrák Skřivánková, je jednou z nejvýraznějších českých umělkyň mladé generace. Už během studií si vytvořila jasně rozpoznatelný rukopis charakteristický rozmáchlou gestickou malbou, odvážnou pastelovou barevností připomínající chování akvarelových barev a příležitostným kombinováním materiálů a témat od architekturu až po abstrakci.  Momentálně získala se svou skupinou MPKJVLJS prestižní ocenění EDIDA 2021 hned ve třech kategoriích (Designer roku, Nábytek roku a Textil roku). 

Lu práce je k vidění na jejích webových stránkách www.lucieskrivankova.com nebo ji můžete sledovat na Instagramu.